|
|
Gravity model and efficiency of trade between China and EU countries: Visegrad group, Germany, Austria
Papoušek, Radan ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje bilaterální obchod mezi Čínou a Visegrádskou skupinou (V4), Rakouskem a Německem. Odhad gravity modelu se opírá o data z 23 zemí v období 1995-2015. Práce porovnává dané země mezi sebou (time-series pohled) i vývoj základních proměnných v čase (cross-sectional pohled). Dále odhaduji míru efektivity zkoumaných zemí v obchodu s Čínou. Odhad efektivity je založen na stochastic frontier analýze. Propojení těchto tří perspektiv přináší ucelený obraz o obchodních vztazích mezi Čínou a danými zeměmi. Práce ukazuje, že přijetí V4 do EU výrazně pomohlo mezinárodnímu obchodu mezi V4 a Čínou. Globální hodnotové řetězce (GVCs) také přispěly k zintenzivnění obchodu mezi Evropou a Čínou. Rakousko a Německo vykazuje vyšší efektivitu exportu hlavně díky lepšímu postavení v GVCs. Obchodní bilance zemí V4 s Čínou je velmi citlivá na podnika- telská rozhodnutí nadnárodních firem, které mají výrobní závody v těchto zemích. Země, které nemají přístup k moři nejsou v tomto ohledu nikterak znevýhodněny díky členství v celní unii s pobřežními státy. Důležitost vzdálenosti mezi obchodními partnery v čase klesá díky vývoji v ICT i více efektivní dopravě. Čínští exportéři mají navíc výhodu statních dotací. Tato analýza může být dále vylepšena použitím dat o obchodu v přidané hodnotě místo dat o celkovém...
|
|
|
Impact of the Great Recession on the European banking sector: The stochastic frontier approach
Obořil, Josef ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá dopad Velké recese na nákladovou efektivnost eurozóny pomocí panelových dat 4291 bank z let 2003 - 2010 pomocí analýzy stocha- stické hranice. Nejdůležitějším závěrem této práce je, že Velká recese v Evropě měla pozitivní dopad na nákladovou účinnost, nicméně byl evidován propad nákladové účinnosti již s vypuknutím krize v USA. Za druhé, sig- nifikantními determinanty nákladové účinnosti v eurozóně jsou celková ak- tiva, celkové obchody, úroková marže a vlastní kapitál, avšak signifikantnost těchto determinantů je v čase různá. Navíc byly nalezeny rozdíly v nákladové účinosti mezi jednotlivými státy eurozóny, druhem vlastnictví a typem bank. Za třetí, porovnáním s Českou republikou bylo zjištěno, že monetární politika stabilizuje dopad krize na nákladovou účinnost. V poslední řadě byly zk- oumány rysy nejvíce a nejméně efektivních bank a tyto rysy byly porovnány. Výsledkem tohoto zkoumání bylo, že hlavní rozdíl mezi nimi je v celkových obchodech. 1
|
host ::
RSS.